Dnes sem se konečně odhodlal, přemohl svou lenost a svedl boj s byrokratickým systémem České Republiky. Teda boj začal už minulý týden, ale dnes se mi ho podařilo úspěšně dovršit.

Minulý týden ve mně dozrálo přesvědčení, že musím mé snažení na internetu zlegalizovat v očích státu (a hlavně vybavit si IČ pro vstup do systému SKLIK ;-). Mé bydliště je malá víska u samých hranic ze Slovenskem, tak sem sbalil mých pár švestek, u hodného zaměstnavatele si sebral dovolenku na jeden celý den a vydal se do nejbližšího okresního velkoměsta.

Bohužel, velkoměsto to není tak velké a internet tam není tak rychlý jako například v Ňůjorku tak namísto vybavení živnostenského listu na počkání mi paní po dvou hodinkách čekání s politováním oznámila, že jim ten výpis z registra trestů možná skrze ty internety přijdou až zítra. No nic, řekl sem si, přijdu na budoucí týden (a snad můj hodný zaměstnavatel bude pořád tak hodný a znovu mi dá štempl).

V pátek jsem už pro jistotu zatelefonoval a zeptal se, jestli je už všechno připraveno a paní na druhém konci drátu mě ubezpečila, že jo. Dnes sem tam teda přišel na jistotu. Se živnostenským listem v ruce sem ale ještě musel jít do většího velkoměsta B kde mají už aj zdravotní pojišťovnu a OSSZ.

Celý výlet aj s návratem do Brna trval 8 hodin i s chutným obědem v staniční restauraci Hodonín, co je, myslím si, slušný výkon (aj ta konzumace toho oběda). Ale hlavní věc je ta, že živnosťák je doma a co je doma, to se počítá!